AR aplikace k výstavě Rozum versus cit²: Zlínský průmyslový design 1959–1992.
V pořadí druhá výstava se zaměří na dění v oblasti designu technických oborů ve Zlíně (Gottwaldově) a jeho širším okolí. Počátek sledovaného období se kryje se zahájením výuky tvarování strojů a nástrojů ve Zlíně na vysokoškolské úrovni (které znamenalo zároveň počátek specializovaného vysokoškolského vzdělávání designérů pro spolupráci se strojírenským průmyslem v Československu). Za kulminační body, kdy se organické (sochařské) formy z designu vytrácely, aby byly v souvislosti s proměnami technologií nahrazeny optimálnějšími kubickými tvary, můžeme považovat významné turné designu Zdeňka Kováře a jeho žáků po Jižní Americe na počátku šedesátých let, a zejména pak mezinárodní sympozium, které se konalo v roce 1968 právě v Gottwaldově. Konec představuje rozdělení Československa a zároveň zánik dosavadních společenských a ekonomických struktur spojených s rozpadem institucionálního rámce československého designu. Dominantními osobnostmi pozorovaného období jsou zejména pedagogové a designéři Zdeněk Kovář a František Crhák, kteří svými pracemi spoluutvářeli svébytnou tvář nejen zlínského, ale i československého designu.
V pořadí druhá výstava se zaměří na dění v oblasti designu technických oborů ve Zlíně (Gottwaldově) a jeho širším okolí. Počátek sledovaného období se kryje se zahájením výuky tvarování strojů a nástrojů ve Zlíně na vysokoškolské úrovni (které znamenalo zároveň počátek specializovaného vysokoškolského vzdělávání designérů pro spolupráci se strojírenským průmyslem v Československu). Za kulminační body, kdy se organické (sochařské) formy z designu vytrácely, aby byly v souvislosti s proměnami technologií nahrazeny optimálnějšími kubickými tvary, můžeme považovat významné turné designu Zdeňka Kováře a jeho žáků po Jižní Americe na počátku šedesátých let, a zejména pak mezinárodní sympozium, které se konalo v roce 1968 právě v Gottwaldově. Konec představuje rozdělení Československa a zároveň zánik dosavadních společenských a ekonomických struktur spojených s rozpadem institucionálního rámce československého designu. Dominantními osobnostmi pozorovaného období jsou zejména pedagogové a designéři Zdeněk Kovář a František Crhák, kteří svými pracemi spoluutvářeli svébytnou tvář nejen zlínského, ale i československého designu.
Show More
